Three Circle Model of a Family Business: Efektivní nástroj pro pochopení konfliktů a rozdílných postojů v rodinných firmách

Žádná lidská komunikace se jednou za čas neobejde bez odlišných názorů na věc, rozepří a zdánlivě neřešitelných a přitom nutných rozhodnutí. A co teprve, když jde o rodinnou firmu, v níž se hlásí o slovo a bojuje za to nejlepší řešení vícero členů příbuzenstva. Pomocnou ruku v takových situacích natahuje tzv. Tříkruhový model rodinné firmy (v anglickém originále Three Circle Model of a Family Business) zrozený v osmdesátých letech minulého století ve Spojených státech amerických.

Za modelem stojí italský profesor Renato Tagiuri a PhD. student John Davis, toho času oba působící na Harvardově univerzitě. Svými závěry v roce 1978 způsobili doslova revoluci ve vnímání a definování rodinných firem, když vysvětlili dynamiku, role, problémy a napětí v rodinných byznysech. Jejich popis tří kruhů přitom zůstává stejně relevantní i dnes a rodinné společnosti jej používají jako dominantní paradigma pro porozumění a analýzu ve svých podnikatelských systémech.

Stanovený rámec zjednodušeně řečeno objasňuje tři vzájemně závislé a překrývající se skupiny, které tvoří systém rodinného podnikání: rodina, podnikání a vlastnictví. V důsledku tohoto překrývání najdeme sedm zájmových skupin, z nichž každá má své vlastní legitimní perspektivy, cíle a dynamiku a kdokoli aktivní v rodinné firmě zapadá do některého z těchto skupin. Dlouhodobý úspěch rodinného podnikání pak závisí na chodu a vzájemné podpoře každého ze sedmičky začleněných segmentů.

Jak model funguje v praxi?

Model tří kruhů slouží jako velice jednoduchý nástroj vedoucí k pochopení konfliktů a rozdílných postojů v rodinných firmách. Ty často pramení z dilemat rolí (například vlastník versus zaměstnance) nebo osobních priorit.

Dejme tomu rodinná rozepře nad dividendovou politikou se najednou může zdát daleko srozumitelnější, pokud si její aktéry zobrazíme na tříkruhovém modelu: třeba osoba v segmentu číslo 2 (rodinný příslušník, vlastník firmy, nezaměstnaný ve firmě) může lobovat za zvýšení dividend, neboť je vnímá jako oprávněnou návratnost investice, zatímco osoba v segmentu číslo 6 (rodinný příslušník nevlastnící v rodinné firmě podíl, ale pracující ve firmě) může být proti tomu zvýšit dividendy a navrhuje ušetřené zdroje upotřebit na investice do růstu firmy. To by totiž danému člověku přineslo lepší kariérní vyhlídky.

Víc o tříkruhovém modelu a jeho využití se dozvíte na webu.

Zajímá vás, jak neshody v rodinném podnikání řeší naše členská firma RMF invest? Přečtěte si rozhovor s Rudolfem Mazánkem mladším.